Prožitkový pobyt dětí prvního stupně
"Náš život je ve hvězdách, chci si číst v knize osudů a nemít strach…" Takto zní úvodní slova písně Anety Langerové, jež nás doprovázela po celou dobu našeho pobytu ve Starých Hamrech v domě sv. Josefa, kam jsme se letos - ve dnech 28. až 30. dubna - vydali s dětmi první, druhé a třetí třídy prožít nezapomenutelné okamžiky v rámci adaptačního pobytu. Hlavní motto celé akce znělo "Úžasňákova bota". A proč právě Úžasňákova ? Jelikož se celý program nesl v duchu známého animovaného filmu Úžasňákovi, díky kterým jsme se hvězd - jak zpívá Aneta - přece jen trochu dotkli.
Nádherné prostředí hor, příjemné ubytování, chutná strava, krásné okolí. Vše zmiňované přispělo k úžasné atmosféře během naší přítomnosti. Pro děti byl připraven bohatý program, o který se postaraly třídní učitelky. A tak děti malovaly Úžasňáky v životních velikostech, přemýšlely o jejich vlastnostech, modelovaly Úžasňákovu botu z moduritu, samy si navrhly a posléze graficky nazdobily šátky, připravily si pokřiky svých skupinek doprovázené tancem, plnily řadu zajímavých úkolů, k nimž náležela hra na přísloví, provlékání špagátů skrze oblečení všech dětí ve skupince, které mělo vést k následnému propojení jedinců. Měly rovněž možnost ujasnit si, jak je to vlastně s tříděním odpadu a co do přírody nepatří apod. Využili jsme okolních luk i lesů.
Jedno odpoledne jsme se rovněž vydali po stopách rodiny Úžasňákových, kdy jsme došli až pod vrchol Bílého kříže. Během cesty děti plnily řadu vědomostních i manuálních aktivit. Cílem hry bylo získat indicie, jež povedou k vyluštění tajného vzkazu odkazujícího k následným činnostem, tedy k večernímu táboráku. Podařilo se nám rovněž nahlédnout do interiéru dřevěného kostelíka z 18. století na Grúni, jenž byl zasvěcen panně Marii. Zároveň si děti mohly naboso a se zavázanýma očima za doprovodu dospělých vyzkoušet chůzi po různých površích tvořených kameny, kůrou stromů či dřevem. Jejich úkolem bylo uhodnout, po jakém materiálu právě procházejí. Současně jsme měli k dispozici rovněž upravené sportovní hřiště, kde si především chlapci mohli zahrát fotbal. Dívky se pak věnovaly hrám v písku, malování křídou na venkovní dlažbu či jiným ryze dívčím aktivitám.
Ve spojitosti s večerním posezením u "táborového ohně" jsme realizovali i mini stezku odvahy. Ve volných chvílích během dne se pak žáci dokázali společně zabavit různými způsoby. Skládali puzzle, hráli karty či kostky, četli si zajímavé knihy či zkrátka odpočívali.
Celý pobyt byl doprovázen vynikajícím místy až letním počasím, díky kterému jsme se pohybovali převážně venku. Pro děti jsme měli i menší překvapení, a to jízdu k nedaleké oboře se stádem jelenů a srn. I zde jsme prožili nepopsatelné chvíle. Během našeho pobytu se vyskytla jen drobná poranění, jako oděrky či bolesti v krku apod.
Ne vždy se dá vše vyjádřit slovy, a proto atmosféru, i když jen zprostředkovanou, dokáží zachytit fotografie. „Teplo domova" nám připomínal rovněž oheň plápolající v krbu v prostorách jídelny. My všichni jsme si pobyt naplno užili, o čemž svědčí i drtivě převažující pozitivní ohlasy ze strany samotných dětí. Rovněž tento adaptační pobyt naplnil svůj hlavní záměr. Přivezli jsme si mnoho vzpomínek, zážitků i věcných upomínkových diplomů. Těšíme se na příští rok.
Mgr. Lukáš Pitřík