Dějepisný exkurz "Těšínské Slezsko aneb Po stopách našich předků"
"Historie není pohled, nýbrž zodpovědnost." Slova jednoho z nejvýznamnějších českých filozofů 20. století Jana Patočky. Na nich bychom mohli postavit nezbytnost znalosti vlastní historie. Jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli učinit z dějepisných exkurzí školní tradici a ani letos nevybočit z řady. Proto jsme se dne 12. listopadu vydali společně se žáky 9. ročníku na cestu do Českého a Polského Těšína. Za historií není potřeba chodit daleko, neboť jen v naší blízkosti se nachází řada míst, jež dokážou vypovědět mnohé o životě v dobách dávno i nedávno minulých. O našich předcích a jejich odkazu. O událostech, které pohnuly naším regionem a určovaly směr dalšího vývoje. Nejen územního či politického, ale i kulturního. Žáci prošli průřezem historie města Těšín, dověděli se o jeho počátcích, o tom, že archeologické nálezy hovoří o osídlení této oblasti Slovany již v 6. – 5. tisíciletí před naším letopočtem. Zjistili rovněž, že Český Těšín je nejvýchodnějším městem České republiky a že ještě do doby nedávno minulé i městem okresním a současně důležitým železničním uzlem díky bohumínsko-košické trati. Svou pouť jsme započali u sochy knížete Měška na polské straně řeky Olše. Měšek se stal ve své době prvním knížetem Těšínsko-osvětimského knížectví a zakladatelem rodové linie těšínských Piastovců. Psal se rok 1290. Město dosáhlo největšího rozkvětu za vlády knížete Přemysla I. a také knížete Kazimíra II. Středem našeho zájmu se následně stal Ježíšův kostel neboli Kostel milosti. Ve své době se jednalo o jediný nekatolický kostel na území Horního Slezska. Byl postaven v období končící protireformace, a to v barokním stylu. Dodnes se jedná o největší luteránskou svatyni ve středovýchodní Evropě. Na naší cestě následoval park Pokoju neboli park Míru, jenž se nachází u Larischova paláce. Zde byl na konci 18. století za vlády Marie Terezie podepsán tzv. těšínský mír, který ukončil spory mezi Rakouskem a Pruskem o dědictví bavorské. Město získalo významný post i z hlediska přesunu císařského dvora a vlády rakouské monarchie na své území, kdy byla Vídeň ohrožována napoleonskými vojsky. Děti mohly slyšet řadu dalších zajímavých informací o onom městě. Kupříkladu že bylo v 18. století postiženo zemětřesením, dvěma silnými požáry, že na místě původního gotického hradu ze 14. století byl za vlády Habsburků po vymření rodu Piastovců vybudován klasicistní palác stojící dodnes, že se zde nachází nejstarší románská rotunda na území Slezska z 11. století a také nejstarší veřejné muzeum v polských zemích založené na počátku 19. století jezuitským knězem Leopoldem Szersznikem, že město zažilo také návštěvu prvního Československého prezidenta T. G. Masaryka. Zamířili jsme do těšínských „Benátek“, ke Studni tří bratří, která se stala tichým svědkem setkání tří bratrů Leszka, Bolka a Cieszka – synů polského krále Leška III. roku 810, na zámecký vrch s Piastovskou věží, na niž jsme vystoupali, zhlédli nejstarší budovy na obou stranách města, dorazili do míst, kde za druhé světové války působilo gestapo, kde se nacházel zajatecký tábor Stalag VIII D Teschen, v němž byli vězněni nepřátelé Německa. Spatřili jsme mnoho památníků věnovaných obětem první i druhé světové války, došli k dochovaným pozůstatkům vojenské obranné linie – vojenské bunkry a zákopy ukryté v místním lese na české straně. I když se to na první pohled nezdá, město Těšín má z hlediska historie co nabídnout – pestrou architekturu, záznamy o významných událostech, hluboké kořeny vzniku a vývoje této části naší země. Mohli bychom o něm hovořit celé hodiny. Věříme, že si žáci odnesli řadu zajímavých informací a především zážitků, neboť vidět místa a symboly naší historie na vlastní oči a „sáhnout si“ na ně je nenahraditelnou součástí výuky dějepisu. V podstatě i proto byla zvolena slova „dějepisný exkurz“ nikoliv „dějepisná exkurze“, neboť smyslem bylo s jistou nadsázkou naznačit vybočení od klasické výuky předmětu dějepis - daná akce byla pojata odlišně od běžných metod užívaných při výuce.
Připravil Mgr. Lukáš Pitřík