Situace po II. světové válce

29.07.2010 14:56

Od vzniku Československa až do osvobození vlasti v roce 1945 mohly děti v Janovicích navštěvovat pouze místní šestitřídní obecnou školu. Možnost dosáhnout vyššího školního vzdělání v místě byla vyloučena a dojíždění do vzdálenějších škol vyššího stupně značně omezena.. V tomto období byly janovické děti zprvu ojediněle, později podle finančních možností posílány do měšťanských škol do Frýdku, Místku, Frýdlantu a také do sousedních Raškovic. Většina dětí však zůstávala nadále v šesté třídě, kterou dobrovolně opakovaly až do ukončení školní docházky. Bylo zřejmé, že ideálním řešením této situace by bylo zřízení měšťanské školy přímo v obci. Snahy o uskutečnění tohoto cíle se konkrétně začaly projevovat již krátce po válce. Byla zaslána naléhavá žádost příslušným státním orgánům. S občany byla záležitost projednána na veřejném zasedání 14. 8. 1945. Janovičané přijali myšlenku s nadšením a přislíbili pomoc při stavbě. Národní výbor pak odhlasoval a schválil zřízení měšťanské školy a postavení školní budovy pro oba stupně. Počítalo se se školou újezdní i pro děti z Krásné a Bašky. Pochopení bylo nalezeno rovněž u tehdejšího školského referátu expozitury Zemského národního výboru v Ostravě, který požadavek podpořil a přislíbil jeho splnění. Stavba nové budovy však zatím zůstávala v nedohlednu. Aby se mohlo začít učit již ve školním roce 1945-1946, bylo nutné sáhnout k provizornímu řešení. Toto provizorium nakonec muselo stačit ještě celých deset let. Výuka byla zahájena 1. září 1945, přestože nebylo vydáno dosud žádné oficiální písemné rozhodnutí příslušných orgánů, a tak se vznik opíral jen o ústní souhlas ZNV v Ostravě. Zahájení tohoto provozu s sebou neslo mimo jiné i riziko, že zaměstnanci nedostanou zaplaceno. K tomu ale naštěstí nedošlo.

Prvních žáků janovické měšťanky bylo zapsáno 92. Provoz zahájily tři ročníky. Dvě třídy byly prozatímně umístěny v domě č. 13, třetí učebnu poskytla obecná škola. Správa obce i občané neustávali ve svém úsilí, aby podmínky existence školy a její fungování bylo co možná nejlepší. Na dobrovolných darech ve prospěch výstavby nové školy bylo vybráno pozoruhodných 134 tisíc korun. Pomoc poskytovalo vedení obecné (národní) školy, různé organizace a spolky i školy v okolí. Jednalo se o příspěvky finanční i věcné. Školy z Frýdlantu a Frýdku poskytly například nábytek a pomůcky, původně jako zapůjčku, která byla později změněna na dar. Se začátkem školního roku 1946-1947 se právní postavení školy legalizovalo, avšak ještě nikoli na úrovni, s níž by zavládla plná spokojenost. Zřízení měšťanky bylo schváleno, ovšem v postavení expozitury Měšťanské školy chlapecké ve Frýdku. To už existovaly ve škole čtyři třídy se 122 žáky.

Teprve v následujícím školním roce byly snahy o samostatnou měšťanku v Janovicích úspěšně dovršeny. Jde o událost významnou, která si zaslouží citaci:

Výnos ministerstva školství a osvěty čj. A-191.189/47/II/1 ze dne 12. 8. 1947 vyslovil souhlas ministerstva ke zřízení veřejné měšťanské školy v Janovicích.

Toto rozhodnutí bylo do Janovic sděleno výnosem zemské školní rady v Brně čj. 60.745/47-II/2 ze dne 23. 8. 1947.

Cíle bylo dosaženo, avšak na uspokojivé umístění učebních prostor musely Janovice čekat ještě bezmála desetiletí. Adaptace budovy obecné školy jen nepatrně vylepšila nevhodný stav. Učebny byly malé, stavba nesla přes veškeré úpravy pečeť své stoleté existence, nebyly zde dílny ani jiné vedlejší místnosti. Z chléva v sousedství (u pana Františka Šnyty) vznikla dílna pro polytechnické vyučování, v další zdejší místnosti se děti stravovaly, tělesná výchova probíhala v hostinci u Mužíků. Nová školní budova zatím zůstávala pouhým přáním žáků, pedagogů i občanů. Na stavbu se národnímu výboru nedostávalo finančních prostředků. Náklady se tehdy pohybovaly mezi 18 a 25 miliony korun.